Jižní Morava je ideálním místem pro toulky přírodou a cykloturistiku. Nabízí množství kulturních památek a velmi mírný terén. Lednicko-valtický areál byl pro své výjimečné přírodní a kulturně-historické hodnoty zapsán 7. 12. 1996 do seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Zámek Lednice

    Zámek Lednice patří mezi stavební skvosty a je nazývám perlou Lednicko-valtického areálu. Nachází se na pravém břehu řeky Dyje. Zámek s rozsáhlou zahradou patří mezi nejkrásnější komplexy v České republice. Romantická novogotická stavba je zasazena do prostředí nádherných francouzských zahrad a krajinářských parků. Při vstupu do překrásných a dokonale upravených zahrad se už na první pohled ukáže zámek jako výjev z pohádky.

     Zámek nabízí několik návštěvních okruhů, kde návštěvník může vidět nádherně vybavené jednotlivé místnosti včetně bývalých knížecích apartmánů, autenticky zařízené pokoje princů a princezen, vybavené původním nábytkem a historickými hračkami. Unikátní je například dřevěné vřetenovité schodiště, které bylo vyřezáno z jednoho kusu kmene.  

    K zámku přiléhá honosná stavba palmového skleníku, který byl vybudován v letech 1843 až 1845. Jeho stavba si vyžádala téměř 160 tisíc zlatých.

Minaret

   Ze zadního traktu zámku Lednice je viditelná věž Minaretu, který je také nazýván věží Tureckou. Byl vybudován na přelomu 18. a 19. století. Svou výškou, téměř 60 m, patří k nejvyšším v Evropě. Minaret je vystavěn z kamenných kvádrů ve stylu maurských staveb. Stojí na močálovité půdě, proto byly základy stavby zpevněny unikátní metodou a to 500 dřevěnými kůly delšími než 17 m. Minaret sloužil jako vyhlídková věž se třemi ochozy a kamenným schodištěm o 302 stupních.

Lázně Lednice

    Jsou nejmladšími lázněmi v České republice a léčí se zde zejména nemoci cévního a pohybového aparátu. K léčení je využíván přírodní léčivý třetihorní zdroj – jódová minerální voda. Pohodlný areál lázní s nově vybudovanou kolonádou láká tolik pacientů a návštěvníků jako mnohem větší a rozsáhlejší lázně v Čechách. Je třeba zdůraznit, že celé okolí je protkáno cyklostezkami i pěšími trasami, kde rovinatá krajina nabízí skvělou relaxaci na kole i pěšky.  V blízkém okolí je mnoho romantických památek jako například Lovecký zámeček, Rybniční zámeček, Janův hrad, chrám Tří Grácií, Obelisk a další.

Pohansko

    V unikátní krajině lužních lesů bylo počátkem 9. století vybudováno nejvýznamnější středověké hradiště o rozloze 28 ha, obehnané hradbou o délce 2 200 m. Rozsáhlý archeologický výzkum, prováděným již od roku 1958, odhalil např. velmožský dvorek, kamenný kostel a velké pohřebiště. Byly zde, mimo jiné objevy, nalezeny i stříbrné a zlaté šperky. Při kraji hradiště, ale ve zcela otevřené vyhlídce, se nachází stejnojmenný lovecký zámeček. Byl vybudován v letech 1811 až 1812. V zámečku je archeologická expozice. Kousek od zámečku se nachází Muzeum lehkého opevnění, betonový bunkr, který byl součástí prvorepublikového opevnění Československa. K zámečku se návštěvník dostane nejlépe na kole nebo pěšky a to ve směru z Břeclavi. Cyklotrasy i pěší turistika nabízí krásný výlet do lužních lesů.

Cykloturistika

Vinařská stezka Podluží

Široce rozkročená rovinami úrodného kraje vede vinařská stezka Podlužím. Pestrá trasa střídá silnici s malebnými úseky mezi vinicemi, chladivou cestu na břehu rybníka i vítaný stín či závětří lesní doubravy. Pohostinné vinaře a lahodné víno najdete na Podluží téměř všude; v prušáneckých Nechorách nebo mikuleckých Búdách poznáte i živé vinařské společenství a ojedinělé ukázky lidové sklepní architektury. Jižní část stezky, která začíná v Břeclavi, představí dvě významná slovanská sídliště: Pohansko a Valy u Mikulčic. Severní okraj vinařské stezky Podluží dosahuje až na Slovácko.

Podluží tvoří jižní část Slovácké vinařské podoblasti.Teplý a suchý kraj úrodných rovin v údolí řek Moravy a Kyjovky je domovem vinné révy od nepaměti. Vinařské symboly – révový keř s hrozny, radlice s kosířem a či vinařské nože má ve znaku snad každá podlužácká obec. Rubem rovinaté krajiny v blízkosti řek je časté poškozování vinic jarními mrazy. Proto se na Podluží pěstují především odolnější odrůdy Ryzlinku rýnského a Ryzlinku vlašského, z modrých odrůd Zweigeltrebe a Frankovka. Tyto odrůdy dávají v příznivých ročnících plná a aromatická vína, jaká jinde nenajdete. V posledních letech se velmi rozšířila výsadba odrůdy Cabernet Moravia, kterou vyšlechtil novoveský vinař a šlechtitel Lubomír Glos. Významným znakem Podluží je vyspělé malovinařství a bohatý spolkový život vinařů. Vzdělanost a pracovitost zdejších vinařů potvrzuje i jinde nevídané vysazováním nových či málo známých odrůd révy vinné.

Jihovýchodní výspa České republiky, kultivovaná krajina lemovaná lužními lesy a nivou řeky Moravy, to je malované Podluží. Kraj lesů, sadů a vinic, přívětivých lidských sídel, pohostinných a družných lidí. Teplé podnebí, blízkost řek a nedozírné roviny lákaly k osídlení odnepaměti – důkazem jsou archeologická naleziště dokumentující velkomoravská sídliště na Valech u Mikulčic a Pohansko u Břeclavi. Pracovitost, úcta k půdě a tradicím jsou vlastnostmi i dnešních obyvatel zeleného koutu Moravy v sousedství Rakouska a Slovenska. V údolí řek Moravy a Kyjovky se daří všem teplomilným rostlinám, ozdobou vyspělého zemědělství je místní vinařství.